V sobotu 5.5. jsme na pozvání německých záchranářů navštívili výcvikové středisko záchranných kynologů ČR u Žatce, kde jsme se setkali s jejich mantrailery a měli je možnost vidět při práci. Později jsme byli pozváni i na jejich výcvik na plochách a v sutinách. Velmi pracovní a velmi užitečný den.

Fotky z akce zde

Kynologická jednotka SDh Pardubice předvedla ukázku vyhledání ukryté osoby klasickou metodou a pomocí mantrailingu

Fotky z akce zde

Ve dnech 11 - 13. dubna jsme se zúčastnili konference a semináře

" Mantrailing in the Police Force systems " v Bratislavě. 
Pod záštitou Policie SR za účasti kynologických odborníků / plk. Prof. Krajník CSc, RNDr. Vladimír Durisin (SK), Eva Cecil (USA) Dipl.-Bw.(FH) Petra Müllers (GER), ho pořádala IBHA - International Bloodhound Academy. Instruktory praktického výcviku byli Jeff Schettler a Kelly Collins z USA.
Jeff a Kelly nám poskytli řadu velmi cenných informací a rad z výcviku a praktického využeti mantrailerů v reálném nasazení. Bude chvíli trvat, než je vstřebáme a uplatníme v naší práci. Velký dík organizátorům.

Fotky z akce zde

Gump šel 1.4.2012 slepou stopu. Předcházela jí s 30 minutovým předstihem úspěšná negativní stopa na kladeče, který potom v 9 km vzdáleném městě našlápl klasickou trasu. Trochu jsem marodil, a tak měl Gump po desetidenní pauze naplánovanou čerstvou, 1 hod. starou trasu. Na čerstvých stopách udělají naši psi obvykle nejvíc chyb. Gump sice „přepálil“ první křižovatku, ale opravil se a v silném protivětru trasu bezpečně dokončil.

Mapky akce zde

Cilka se učila vyhledání individuální stopy, když hledaná osoba prošla celou budovou a zůstala v poslední místnosti u východu.

Večerní stopa Gumpa 8.3.2012 ve Dvoře Králové nad Labem

Obě stopy byly poměrně čerstvé – cca 2 hodiny. Získali jsme dětské kladeče a úkolem obou psů bylo jít po stopě „svého dítěte“ cestou ze zájmového kroužku a ze školy až domů do jejich bydliště v panelových domech, k domovním dveřím a potom po schodišti až ke dveřím jejich bytu.

Obě stopy se šly v podvečer a to se projevilo na jejich videozáznamu. Nakonec se podařilo k zachránit záběry, které jsou osvětleny světlem domovního vchodu, osvětlením schodišť a vstupu do bytů.

Mapka akce zde

Večerní stopa Cecilky 6.3.2012 ve Dvoře Králové nad Labem

Obě stopy byly poměrně čerstvé – cca 2 hodiny. Získali jsme dětské kladeče a úkolem obou psů bylo jít po stopě „svého dítěte“ cestou ze zájmového kroužku a ze školy až domů do jejich bydliště v panelových domech, k domovním dveřím a potom po schodišti až ke dveřím jejich bytu.

Obě stopy se šly v podvečer a to se projevilo na jejich videozáznamu. Nakonec se podařilo k zachránit záběry, které jsou osvětleny světlem domovního vchodu, osvětlením schodišť a vstupu do bytů.

Mapka akce zde

Cilka - slepá stopa 10.3.2012

Tentokrát se jednalo o nácvik slepého startu i stopy. Psovod vysadí kladeče na místě, odkud je možno vyrazit na stopu několika různými směry. Po odjezdu psovoda kladeč našlápne stopu, zůstává v cíli a telefonem nebo rdst informuje psovoda. Takže situace je stejná, jako při nasazení. Je známo místo posledního výskytu hledané osoby a to je vše. Po několika stopách, kdy jsme trénovali práci na přesnost a stopu jsme přesně znali, musíme všechna rozhodnutí nechat na svém psu. Teprve nad videozáznamem se kladeč se psovodem dozvědí, jak vše probíhalo.   

 Negativní stopa Gumpa 11.3.2012

Jednou za čas je dobré připravit pro psa negativní stopu. Postup bývá následující: jako pachový předmět se použije předmět, který nesouvisí s psovodem, ani s místem, kde se stopa bude provádět. Příprava na negativní stopu probíhá s naprosto stejným rituálem jako na regulérní stopu. Pes projde prostor startu, dostane stopovací postroj, dojde k nasumování. Pes by po startu neměl prohledávat terén na větší vzdálenost než 1 – 2 stopovačky od místa startu. Psovod povzbuzuje psa k práci stejným způsobem, jako na běžné stopě. Pes se zpočátku pohybuje v kruzích o maximálním poloměru, ale tak, jak nenachází stopu, vzdálenost od psovoda se postupně zmenšuje. Ke konci je pes nešťastný z toho, že stopu nemůže najít a „obrátí „ se o pomoc k psovodovi. V tu chvíli jeho práce končí a čeká ho velká pochvala a odměna. Cílem negativní stopy je potvrdit schopnost psa hledat jednu konkrétní stopu a „nenabízet“ jiné řešení i za cenu, že musí přiznat neúspěch. Upozornění: tento cvik je mimořádně náročný na psychiku psa a ihned po jeho ukončení je potřeba psu nabídnout jednoduchou motivační stopu s velkou šancí na úspěch, nebo dlouhou procházku volným terénem.

Mantrailing - Gump

V neděli 4.3.2012 šel Gump po mnoha týdnech stopu. Za pauzu „mohlo“ Cilčino hárání, které ho vyřadilo z provozu. Zvolili jsme trasu cca 1.4 km ve členitém lesním terénu se zbytky sněhu. Cestou ho čekala řada odbočení a celkem 5 přechodů cest, také „Z“ přechod a řešení dost složité lesní křižovatky. Trasa byla značená ( čáry žlutou křídou nad horizontem psa a fáborky) a psovod ji musel dobře znát. Šlo se na přesnost. Stopa byla čerstvá - jen 3 hodiny stará, a tím obtížnější. Bloudi chodí lépe starší stopy, ale potřebovali jsme Gumpa otestovat. Jen jednou jsem ho musel zastavit a nechat ho provést opravu, jinak jsem ho nechal pracovat.

Mapka akce ZDE

 Trénink v Doubravici 29.1.2012

Cilka při nácviku vyhledání pohřešované osoby v objektu

15.ledna 2012, Pátrání po pohřešovaném Jaroslavu Břečkovi – Kolín

 Dne 15. ledna 2012 jsme byli ve 03:07 hod kontaktováni Územním odborem Policie ČR Kolín se žádostí o poskytnutí součinnosti při pátrání po pohřešovaném Jaroslavu Břečkovi. Jmenovaný předchozí den ve 13hod odešel z domova a ve stanoveném čase se nevrátil, ani o sobě nepodal žádné zprávy.

 V 03:28 hod naše jednotka vyjela na místo pátrání ve složení Jakub Synek + Blackie, Vít Paula + Forest Gamp, Dana Paulová + Cecilka, Jan Doucha + Bayro a Eva Melicharová. V ranních hodinách na místo pátrání dorazila Michaela Simonová + Anny a Zbyněk Volšík.

 Ve 03:58 hod dorazila naše jednotka na místní Územní odbor PČR, kde jsme se setkali se zástupci PČR. S těmi jsme odjeli do místa bydliště chlapce, ve kterém jsme získali od matky pohřešovaného doplňující informace k osobě pohřešovaného a předmět k nasumování pro stopařské týmy.

 Pohřešovaný byl ve večerních hodinách svědky spatřen u místního supermarketu, kde byl v prvním sledu nasazen KPT Dana Paulová + Cecilka. Boodhound Cecilka na uvedeném místě zachytila stopu pohřešovaného, po které se následně vydala do okolí místa bydliště pohřešovaného. Po zmapování jeho pohybu na sídlišti byl tento KPT vyměněn za KPT Vít Paula + Forest Gump, který v pátrání pokračoval. Stopa nás zavedla do místní oblasti na okraji města Kolín, zvané „Peklo“. Touto oblastí tým prošel a stopa jej navedla zpět do sídliště, které bylo prohledáváno na začátku pátrání. Cestou tým označil několik míst, kde se i podle svědků pohřešovaný Břečka pohyboval.

 Po dohodě s velitelem opatření byla následně oblast „Peklo“ prohledána KPT Jakub Synek + Blackie a Jan Doucha + Bayro. Za týmy postupovala rojnice PČR. Ve jmenované oblasti nebyl nalezen ani pohřešovaný, ani stopy jeho výskytu.

 Po prohledání lokality „Peklo“ bylo pátrání v terénu přerušeno a všichni účastníci akce byli staženi na místní obvodní oddělení PČR, kde probíhala porada o dalším postupu a vyhodnocování získaných poznatků. ¨

 Zhruba ve 12hod byl pohřešovaný nalezen hlídkou PČR v blízkosti místa bydliště v dobrém zdravotním stavu. Při jeho výslechu byl potvrzen pohyb pohřešovaného v místech, která byla našimi týmy označena jako místa jeho výskytu.

 Ve 12:30hod bylo pátrání velitelem opatření ukončeno. Následně proběhlo vyhodnocení celé akce a po té se jednotka přesunula zpět na základnu. Návrat na základnu byl ve 14:04hod.

 Tímto chci poděkovat všem jmenovaným za účast a vynikající výkon při pátrání a Územnímu odboru Policie ČR Kolín za perfektně zajištěnou akci.

 Jan Doucha

Velitel KS JSDH Opatovice n.L.

Mantrailing Gump 7.1.2012

V sobotu, 7. ledna proběhl společný trénink s SDH Kynologickou jednotkou Pardubice. Gumpovi se naskytla příležitost projít trailu za úplně novým, neočuchaným kladečem. Stopa byla slepá. Místo startu bylo dost zašlapané i od kladeče, který tam cvičil plochy. Gump se proto na startu dost motal, ale potom vyrazil a šel, jak měl. Asi v polovině trasy jí opustil a vydal se směrem k našemu kempu, tam nabral pach kladeče, kterého autem odváželi do cíle a po stopě tohoto pachu dorazil do cíle. Je to pták, ale dobrej.

Druhou stopu šel odpoledne v jiném prostoru za sílícího deště. Stopa vedla podél odvodňovacích kanálů, které se dost složitě větvily. Na jednom takovém rozbočení jsem špatně vyhodnotil Gumpovo váhání a povzbudil jsem ho v rozhodování. Tím pádem přešel lom, ke kterému jsme se museli složitě vracet. Následovala část trasy po hrázi kanálu, kterou Gump zpestřoval tím, že se nemohl rozhodnout, po kterém břehu se půjde. Rozhodoval se celkem 3 x, vody tam bylo po kolena + bahno. Nakonec jsme ještě jednou sešli, opět vracečka ke správnému kanálu a cíl. Rozlišení v cíli nic moc. Za neúspěch jsem mohl já, že jsem nedržel zobák a mluvil mu do práce. Rozhodil jsem ho.

Mapka akce zde

V polovině listopadu jsme se setkali se 2 členkami Catahoula Club EU , s  paní Hanou Koutkovou a paní RNDr. Helenou Synkovou. Hovořili jsme o jejich záměru věnovat se se psy plemene CATAHOULA – Louisianský leopardí pes mantrailingu. Strávili jsme několik příjemných hodin diskusí i praktickým cvičením. Jsme rádi, že můžeme přinést několik videí - tréninkových záznamů z jejich praktického výcviku z konce prosince 2011.  

 Komentář

Barney (pes) a Beryl (fena) Besavej jsou louisiánští leopardí psi, jsou to
sourozenci z jednoho vrhu. 30. ledna jsou jim 3 roky.
Bluespirit Seven of Nine je australský honacký pes (fena), importovaná z Kanady
jako štěně, v zaří jí bylo 7 let.
S mantrailingem všichni začali kratkou stopou v Podmitrove, na začátku října
2011. Takže jsme fakt úplní začátečníci!
Všechny krátké stopy (cca 150 m - ty jsem ve skutečnosti neměřila - je to jen
odhad - nejdelší měla asi Beryl) byly dělány 30.12., kdy napadl čerstvý sníh,
hodně foukalo a další sníh padal. Silnice, po které část stop vedla, není moc
frekventovaná a mezi nášlapem a provedením žádné auto nejelo. Stopy byly
čerstvé, tak 10-15 minut.
Dlouhé stopy (cca 560 a 790 m jsem měřila krokomerem, takže to je také trochu
nepřesné, ale nejspiš to tak odpovidá). Šly jsme je až druhý den, kdy bylo
mnohem klidnejší počasí, vítr byl jen nízký a mnohem slabší než den předtím.
Stopa byla ca 20 minut stará. Mezi nášlapem a provedením také žádné auto nejelo,
ale po cestě byly stopy lidí z předchozího dne, kteří tamtudy chodí se psy na
procházku.

Barney šel také dlouhou stopu druhý den (760), ale Hana měla špatně kameru,
takže jsou vidět hlavně stromy. Byl méně soustředěný a nešel s takovou chutí,
jako ten den předtím. Je to ještě puberťák (fena už je hotová) a každý den je to
jinak, takže se s ním musí opatrně, aby ho to nepřestalo bavit úplně. Svůj úkol
zvládl, ale nebylo to tak dobré a chyběla mu chuť.

Berry – stopa – 18. 12. 2011, Doubravice

Místo a čas: Doubravice, stopa položena krátce před patnáctou hodinou, Berry vyráží na stopu kolem tři čtvrtě na čtyři. Stopa je tedy asi 50 minut stará, venku je čerstvý vítr, občas sněhové přeháňky, terén je mokrý. Stopa měřila cca 600 m.

Cíl: Zkusit starší stopu a změny povrchů – štěrková cesta, asfalt, louka. Zaměřit se na přesnost provedení, podporovat soustředění psa i psovoda.

 Stopu kladl Marek, značil velmi svědomitě, protože jeden z cílů byl kontrolovat přesnost provedení. Berry vyrazila po blátivé vesnické cestě, ze které vedl asi po dvou stech metrech lom do louky. Šla přesně, označovala i položené fáborky. Bylo však vidět, jak by byla ráda rychlejší a nedbalejší, musela jsem ji napomenout.

První lom vypracovala samozřejmě, ani ho neověřovala. Na louce šla přesně, najednou ale začala pobíhat. Domnívala jsem se, že se pustila po srnčí stopě, napomenula ji a vrátila k poslednímu fáborku. Svědomitě si připomněla pachovku a vyrazila, jenže zase udělala nečekaný lom a odběhla směrem k poli. Napomenula jsem ji, ale později se ukázalo, že neprávem – Markovi tam vzal vítr fáborek a skutečně za ním běžel stranou ze stopy.

Na asfaltovou cestu vyšla asi metr nad zaznamenaným lomem a po ověření kruhem pokračovala správným směrem po cestě. Další lom na travnatou pěšinu mezi ploty nejdřív vypracovala správně, ale potom se vrátila a lom ověřila.

Po pěšině šla čistě, správně zatočila (nebylo tam mnoho jiných možností) a přes psy štěkající v zahradách šla klidně až ke kapličce, tedy k silnici. Tam na ni čekal obtížný lom na asfaltu směrem dolů k hospodě (správně označený) a přesně v tom místě jsme potkali lidi s mladou fenou labradora. Feny se znají, takže se k sobě hned hnaly, ale Berry se po přísném upozornění, asi dvakrát zopakovaném, vrátila k práci, vypracovala lom a bezpečně šla po kraji silnice.

Když měla najít poslední lom – přechod přes silnici, tak zrovna jelo auto a musela jsem ji zastavit. To ji mírně vyvedlo z konceptu, takže chvilku trvalo, než se zpětně zorientovala a cestu přešla – opět asi metr od vyznačeného lomu. Ke dveřím hospody došla bezpečně, ale potom uhnula stranou, vlevo od dveří. Pobídla jsem ji k hledání a vrátila se přede dveře a čekala, až je otevřu. Později se ukázalo, že měla s odbočením pravdu – Marek tam ustoupil, aby si očistil boty.

Do hospody vešla ve velkolepém stylu, zcela samozřejmě prošla mezi stojícími lidmi a neomylně zamířila k Markovi, který seděl u zadního stolu. Prostředí ji nijak nerozhodilo, přestože ho nezná.

 Závěr: Po nedbalém výkonu z minulého týdne na čerstvé stopě ukázala, že se umí soustředit a pracovat pořádně, jen potřebuje těžší úkol. Stopa byla necelou hodinu stará a přes větrné počasí s ní neměla problémy.

 

Rok 2011